Marie Kalová: Naslouchej

Sdílení v synodálních skupinkách může být velmi inspirativní, což dokládá i básnička jedné naší farnice:

Děvčátko s copánky, oči jsou plné slzí,
kdopak jí ublížil, co ji mrzí?
Zeptáš se jí, i když je cizí?
Snad můžeš pomoci… Naslouchej…

Ta stará paní v parku na lavičce,
pár věcí špinavých ve staré igelitce,
s polévkou potřebuje i slova v misce.
Zastav se na chvilku… Naslouchej…

Soused odvedle, protivný na celou ves,
je ale sám. Teď pošel mu i pes.
Chtěl by to říct, a nejlíp ještě dnes.
Máš trochu času… Naslouchej…

V přízemním bytě bydlí mladá máma.
Řízením osudu s chlapečkem zůstala sama.
Činži zaplatila, však koupit botky bude drama.
Nemáš v botníku o jedny víc… Naslouchej…

Najednou ve větvích zašumí: Povídej!
A ve své modlitbě se vzhůru podívej,
lidskou tvář i srdce si zachovej.
Tobě Pán svoje Slovo neodepřel… Tak naslouchej…