Univerzální Kristus

Richard Rohr: Univerzální Kristus

 Poté, co jsem začal tuto knihu číst, čím dál více se mi na mysl vkrádala báseň Charlese Baudelaira Vyzvání na cestu, kterou jsem si kdysi dávno prozpěvoval:

Drahá sestro, pojď,

vyberem si loď,

ujet dolů, žít tam spolu!

Všechno užíti,

žít a zemříti

v zemi jež má svoji aureolu…

Univerzální Kristus je takovým vyzváním na cestu do země, jež má svoji aureolu. Jak kdysi napsal G. K. Chesterton: Vaše náboženství není církev, k níž náležíte, ale kosmos, v němž žijete. A kosmos v kterém žijeme je Logos Kristus,  skrze něhož bylo vše stvořeno a v každém člověku, v každém předmětu jej mohu rozpoznat. V Univerzálním Kristu je vše spojeno a nic není vyloučeno. Ani Budha, Mohamed či migranti.

Když toto vezmu za vlastní, pak  poznám, že tahle země má svoji svatozář,  přestanu se bát a svět se mi stane  místem bezpečným. I se svou nejednoznačností, nedokonalostí, bolestmi a křivdami. Přijetím takového nedokonalého světa se totiž podílím na jeho proměně. Neb jeho jedině možná proměna je zevnitř.

To jen tak ve zkratce, abych tu něco z knihy napsal. Cesta, na kterou vás kniha zve, je mnohem bohatší, někomu se možná bude zdát až marnotratná. Každopádně je to kniha pro křesťany 21. století, pro které platí: Sundejte svou křesťanskou hlavu, pořádně jí zatřeste a zase si ji nasaďte zpátky.

A co očekával od země s aureolou Baudelaire?

…zlatá zrcadla,

lustry kyvadla,

nádhera jež Východ předčí,

celé ovzduší

vhodné pro duši

mluvilo by rodnou řečí.

Jako kdyby čet Richarda Rohra.