Miroslav Holman je básník žijící na Starém Brně. Jednou jsem tu opsal jeho glosu Torzo víry. Autor se totiž necítí být básníkem, jak patrno z první ukázky, ale spíše se hlásí ke glosátorství, k mnohdy marnému, někdy nadějnému kroužení slov kolem Osy. Pro potěchu vašich srdcí několik ukázek:
Zříkám se básní
vyslovit chtěje
ticho
jež se ve mně
chvěje
Hoře kuji dokud je žhavé
Zakaleno staň se
Radostí
LETNICOVÁ
O Něm
zněj
Oněm
z Něj
Já nevím Jene víš?
Na zádech nebo v náručí
je třeba nésti kříž
MARIA
Povýšena
po Ní žena
Otázky do písku holí psané
Co Bůh? Co člověk?
Proč úsměv tam kam slza kane?
Nejsi-li nablízku
kde jsi Pane?
Za Kříž před Kříž pod Kříž u Kříže
skrýt se a nemít potíže
Té praxi jaksi naučeni
k nástrojům Jeho umučení
máme nejblíže
Přijít k smrti ne dřív ne pozdě
ale včas
to by bylo slušné
Přijít včas k té navlečené
do všech krás světa
a smířit se s jejím:
Už ne!
To by bylo slušné
Honza Votava