Václav Ctirad Pospíšil: A slovo se stalo tělem

      Budeme slavit Vánoce, svátky plné radosti, že v Betlémě se narodil Ježíšek. Ale jak se nám snaží odhalit třeba Angelus Silesius v knize Cherubský poutník, svět je mnohem složitější a bohatší, než se nám jeví na první pohled. Je dobré hledat a najít ten druhý, hlubší horizont: Byť Kristus v Betlémě se tisíckráte zrodil, jsi ztracen, dokud se i v Tobě nenarodil.

      O stejném píše též Václav Ctirad Pospíšil v knize A slovo se stalo tělem: Víra ve vtělené Slovo totiž stojí a padá s tím, zda se Slovo i v nás stává tělem, nebo nikoli. Víra není jen a jen vědění, nýbrž především reflektované rozhodnutí, které se buď dennodenně dělá, nebo nedělá, a to především tváří v tvář výzvám všedního dne. Přijmout nebo nepřijmout vtělené Slovo tudíž není primárně problém teoretický, nýbrž bytostně praktický.

On nám přinesl život v plnosti, jde o to, do této plnosti vstupovat a bezprostředně okoušet, jak úžasný je náš Pán. Sám vtělený Logos totéž vyjadřuje mimo jiné následujícím výrokem: „Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden“ (Mat 10.37 par).

Jedná se tu o poznání v biblickém slova smyslu, tedy o prožívanou zkušenost ve vztahu k Pánu. Pravdivostní vypovídací hodnota ohledně vtěleného Božího syna se tak dostává do naprosto nového světla. My víme, Komu jsme uvěřili, a tato víra přemáhá svět, nicméně bez našeho vlastního sebedarování a nasazení se toto vítězství především v nás samotných nemůže stát skutkem… Je tudíž také zřejmé, že výlučně doktrinální a kultická, namnoze folklórní “křesťanskost“ nás může jen obtížně přivádět k lidskému naplnění, protože tohoto cíle věřící člověk může dosáhnout jedině tak, když se i v něm Slovo bude stávat tělem.

     Plno radosti v tom druhém horizontu přejí knihovníci.