Jürgen Moltmann: Ukřižovaný Bůh
Jürgen Moltmann Ukřižovaný Bůh
Proč Bůh dopouští všechno to zlo. To jsou častá povzdechnutí, která se ozývají co svět světem stojí. Zaznívají i v úryvku z knihy Elieho Wiesela Noc.
Esesáci pověsili před osazenstvem celého tábora dva židovské muže a jednoho chlapce. Oba muži zemřeli rychle, smrtelný zápas toho chlapce trval půl hodiny. „Kde je Bůh? Kde je?“ ptal se kdosi za mnou. Když se po dlouhé době ten chlapec ještě pořád trápil na provaze, slyšel jsem muže za sebou, jak opakuje: „Kde zůstal Bůh?“ A já jsem v nitru pocítil hlas, jenž mu odpovídal: „Kde je? Přece tady – pověsili ho na tuhle šibenici…“ Tolik úryvek.
Jakákoli jiná odpověď by byla rouháním. A žádná jiná křesťanská odpověď na otázku tohoto utrpení ani neexistuje. Mluvit zde o Bohu, který není schopný trpět, by znamenalo udělat z Boha démona. Mluvit zde o absolutním Bohu by z Boha učinilo zničující nicotu. Mluvit zde o indiferentním Bohu by člověka odsoudilo ke lhostejnosti.
Tolik Jürgen Moltmann.
Během četby se mi vybavila jedna vzpomínka na dobu, kdy bratr Mirek chodil s přáteli na kolchoz, tedy zahradní chatku v medlánecké zahrádkářské kolonii. Poněvadž tam nebyla zavírací hodina, cestou domů jsem je někdy navštívil a otravoval otázkami. Například jak by někomu bez zkušenosti víry, tedy „nevěřícímu“, vysvětlili rozdíl mezi komunismem a křesťanstvím. Vzpomínám si, že dlouho jsem nebyl s odpověďmi spokojen, až teprve Vašek Štaud to vystihl: Komunismus mění lidi zvenku, na příkaz, a třeba i násilím, křesťanství mne vybízí, abych měnil sám sebe.
Volné pokračování diskuze jsem nalezl v téhle knize:
Lásku ani opětování lásky nelze přikázat. Protože chce osvobozovat, je odkázána láska na svobodu. Nemůže tedy zakázat otroctví a nepřátelství, ale musí tímto rozporem trpět, může na sebe pouze vzít bolest z tohoto rozporu a bolest protestu proti němu a vyjevit tuto bolest v protestu. Právě to se stalo v Ježíšově kříži. Bůh je bezpodmínečná láska, protože na sebe bere bolest z lidského rozporu a tento rozpor v hněvu nepotlačuje. Bůh trpí.
Honza Votava