Rozloučení se zesnulým
„Je třeba prokázat našemu zemřelému poslední službu lásky a rozloučit se s ním a odevzdat ho Pánu Bohu…“
Při pohřbu svých věřících slaví církev s důvěrou Kristovo velikonoční tajemství, aby ti, kteří byli přivtěleni křtem ke Kristu zemřelému a vzkříšenému, smrtí s ním vešli do života. Jejich duše má dosáhnout očištění a společenství svatých a vyvolených v nebi a jejich tělo očekává blaženou naději Kristova příchodu a vzkříšení mrtvých.
Proto církev přináší za zemřelé velikonoční eucharistickou Kristovu oběť a koná za ně prosebné modlitby. Chce zemřelým vyprosit duchovní pomoc, živým pak poskytnout útěchu naděje: vždyť všechny části mystického těla Kristova tvoří jedno společenství.
více viz teologie smrti a pohřbu
Je dobré kontaktovat kněze a smluvit si s ním termín a podrobnosti ještě před domluvou v pohřební službě. Pohřební obřady mohou být se mší svatou nebo samostatně. Následuje uložení do hrobu nebo pozdější uložení urny.
