Aktuality

Proč Bůh dopouští všechno to zlo… To jsou častá povzdechnutí, která se ozývají co svět světem stojí.

Na počátku si Bůh chtěl postavit Betlém, a tak stvořil vesmír, aby měl čím ozdobit jesličky. …a v noci rozsvítil bílou lampu, to aby bylo Ježíškovi vidět do tváře a andělé se na Štědrý večer nespletli.…

Víra není jen a jen vědění, nýbrž především reflektované rozhodnutí, které se buď dennodenně dělá, nebo nedělá, a to především tváří v tvář výzvám všedního dne.

Chasidské povídky z doby holocaustu, to jsou vzpomínky na žití a někdy i přežití v koncentračních táborech v čase, kdy živí byli chodící mrtví a mrtví pak jediným spojením s normálním světem, jenž navždy zmizel.

Míníme téhož Boha? Nad touto otázkou přemýšlí a o dialogu různých duchovních tradic rozmlouvá židovský teolog a religionista s katolickým knězem

Morální ohrožení koneckonců netkví v tom, že by se člověk mohl stát obětí, nýbrž v tom, že by se mohl stát pachatelem, případně zločinu přihlížet. O zemi mezi Hitlerem a Stalinem.

Láska, kterou dlužíme svým bližním, nás vždycky vyrušuje, pokud nás nikdo nevyrušuje, je to proto, že jsme ještě nezačali milovat.

Zamyšlení kardinála Journeta nad posledními slovy Ježíše na kříži nás přivádí do tajemství vykoupení, centra a základu celého křesťanství.

Všichni tak nějak víme, jak se máme chovat, ale v životě spíše zbaběle konáme podle toho, co je pro nás výhodné. Nebo se chováme správně, ale cítíme to úkorně.

Když na jednu stranu lidé zbožně volají „přijď království tvé“, je třeba, aby také dodali „ať odejde království mé“. Boží Království nahrazuje a dalece předčí všechna království ega Loajální můžeme vlastně být jen k jednomu království: k Božímu, nebo ke svému.