Aktuality

„Až budu litovat, že jsem urazil Boha“, pak mohu doufat a věřit v Jeho milosrdenství.

Otázky do písku holí psané
Co Bůh? Co člověk?
Proč úsměv tam kam slza kane?
Nejsi-li nablízku
kde jsi Pane?

Zamyšlení nad knihou Tomáše Petráčka o druhém vatikánském koncilu

Pokora může mít dva různé zdroje. Existuje pokora, která se rodí z utrpení a zkoušek, v nichž člověk zakusí své limity, svou slabost, a postupně se stane pokorným. Tato zkušenost je absolutně nevyhnutelná. „Je třeba mnohého pokořování, aby se urodilo trochu pokory“, říkávala Bernadetta z Lurd.

… účastníci zájezdu z předpeklí do přednebí nejsou schopni změnit svoje pozemské uvažování a to jim právě brání ve vstupu do ráje.

Zdá se mi, že řešení není ve formách, ale v obnově Ducha. Že pokáním očistíme naše srdce, abychom lépe viděli, a umenšením se v sobě vytvoříme prostor pro Boží působení v nás.

V Univerzálním Kristu je vše spojeno a nic není vyloučeno. Když toto vezmu za vlastní, pak poznám, že tahle země má svoji svatozář, přestanu se bát a svět se mi stane místem bezpečným. I se svou nejednoznačností, nedokonalostí, bolestmi a křivdami. Přijetím takového nedokonalého světa se totiž podílím na jeho proměně. Neb jeho jedině možná proměna je zevnitř.

Kniha Pavla Hoška Je to náš příběh je odpovědí na volání po vlastenectví a obraně křesťanských hodnot, které se ozývá v naší společnosti.

Rozjímání o eucharistickém životě

Tomu, kdo nevlastní dimenzi víry, se stejně bude zdát, že autor od odpovědi utekl, protože ji vidí až za horizontem smrti, ale ono to ani jinak nejde, tenhle svět nikdy nebude dokonalý a pokusy o to, jej dokonalým udělat, končí ještě větším trápením. Spíše tu zůstávají otázky, co v tomto trápení dělat.

Ježíš nás nezve na svou cestu kříže proto, abychom ho oplakávali, nýbrž abychom změnili své smýšlení a jednání. Chce nám odejmout srdce kamenná a dát nám srdce z masa, srdce skutečně lidská, schopná odvahy k lásce.

Něco z tohoto příběhu je i ve vnější podobě knihy Václava Vokolka Malé Pašije. A uvnitř je příběh každého z nás. Každý jdeme svojí cestou do Jeruzaléma.