Aktuality

Rozhovor s Karlem Schwarzenbergem vedla Renata Kalenská a pár přátel k tomu připojilo svou vzpomínku.

Myslet – to je krásná a člověka důstojná činnost v souvislosti se studiem, avšak z trudnomyslnosti se myšlením vyhrabat nelze. Na to je třeba jít jinak: nalézt znovu kontakt s kousíčkem ztracené věčnosti.

Mystik nepotřebuje věci vlastnit, nepotřebuje čerpat jistotu ze svého poznání. Zažil svoji křehkost, bezmoc, a proto se může setkávat s Bohem, který je milosrdenství. A díky tomu dokáže být sám milosrdný.

Proč Bůh dopouští všechno to zlo… To jsou častá povzdechnutí, která se ozývají co svět světem stojí.

Na počátku si Bůh chtěl postavit Betlém, a tak stvořil vesmír, aby měl čím ozdobit jesličky. …a v noci rozsvítil bílou lampu, to aby bylo Ježíškovi vidět do tváře a andělé se na Štědrý večer nespletli.…

Víra není jen a jen vědění, nýbrž především reflektované rozhodnutí, které se buď dennodenně dělá, nebo nedělá, a to především tváří v tvář výzvám všedního dne.

Chasidské povídky z doby holocaustu, to jsou vzpomínky na žití a někdy i přežití v koncentračních táborech v čase, kdy živí byli chodící mrtví a mrtví pak jediným spojením s normálním světem, jenž navždy zmizel.

Míníme téhož Boha? Nad touto otázkou přemýšlí a o dialogu různých duchovních tradic rozmlouvá židovský teolog a religionista s katolickým knězem

Morální ohrožení koneckonců netkví v tom, že by se člověk mohl stát obětí, nýbrž v tom, že by se mohl stát pachatelem, případně zločinu přihlížet. O zemi mezi Hitlerem a Stalinem.

Láska, kterou dlužíme svým bližním, nás vždycky vyrušuje, pokud nás nikdo nevyrušuje, je to proto, že jsme ještě nezačali milovat.