Aktuality

Taková noc. Co mám odpovědět? Že otcem toho maličkého je Bůh?
Kdo mi uvěří? Neřeknu nic. Bůh to ví. Bůh se postará…….
Ubohá Maria? Jak budeš čelit tolika nepřátelům? Kdo Ti uvěří?

Vař, uklízej, vychovávej a miluj.
Největší z toho je ale láska.

Buďto si zvládnu nevzít ten kousek hořké čokolády, a odměnou mi bude sladký pocit vítězství, nebo si osladím život pochoutkou a následovat bude provinilý pocit hořkosti nad sebou, že to moje mlsnější já opět zvítězilo tak hladce.

Život křesťana má být neustálé „rozeznávat se milovaným“, jak říká svatá Terezie z Ávily. Kolikrát to žalostně redukujeme na „tolik let už ti sloužím a nikdy jsem žádný tvůj příkaz nepřestoupil“?

Napadlo mě, Pane, proč jsi nevybral za kněze mne? Myslíš, že bych uměl
míň než oni sloužit, hlásat Tvé slovo,
slavit liturgii, konat skutky milosrdenství?
Nebo – a to už říkám s úzkostí,
Tys mě volal a já neslyšel?

Pane, ty víš lépe než já, že den ode dne stárnu a jednoho dne budu starý. Chraň mne před domněnkou, že musím při každé příležitosti a ke každému tématu něco říci. (sv. František Saleský)

Každý chce být milován.
Nejprve je však třeba stát se hodným lásky.

Za prvé bych byl rád, kdyby církev uvěřila, že je Pánova, že nepatří sobě, že jejím úkolem není starat se o sebe.

Existuje mnoho důvodů,
proč by mě Bůh neměl povolat.
Neměj však obavy. Jsi v dobré společnosti.

Řekl: „Nechám jim úplnou svobodu,
budu je však tolik milovat, budu jim
tak často odpouštět, budu je tak trpělivě snášet, že se nakonec probudí a budou mne milovat tak, jak miluji já je.“

Už si vás někdy chtěla vyfotit anglická královna? No, popravdě řečeno, mě taky ještě ne. Ale od jisté doby už vím, jaký by to asi byl pocit.

Je to až tragikomické, čemu všemu dáváme přednost před Hospodinem.